|
|
Básníkovo “Jest v lázních krásno, neb tam pro zdraví dle chuti mívá člověk zábavy.” Topos lázní v české literatuře 19. století.
Fránek, Michal
Lázeňská města představovala v 19. století nejen prostory, kde se střední a vyšší vrstvy mohly oddávat blahodárným účinkům léčivých procedur, ale také významná místa pro pěstování společenských styků, zábav a volnočasových aktivit, v neposlední řadě též milostných. Náš příspěvek se pokusí postihnout, jak se tyto aspekty lázeňského života projevovaly v dobové české publicistice (B. Němcová, J. Neruda), v krásné literatuře (A. V. Šmilovský, I. Klicpera, T. Nováková, F. X. Svoboda aj.) i v opeře (L. Janáček: Osud). Příspěvek zároveň sleduje, jak se i do literárních reprezentací lázní promítalo česko-německé soupeření a snahy o vybudování vlastních, ryze českých lázní (Luhačovice).
|
host ::
RSS.